🌸🌸🌸🌸
pondělí 28. února 2022
Vtipy na poslední únorové pondělí
neděle 27. února 2022
Z Kožuškova
Ale ne dlouho, přišel Cvalíček a Jonáška zase utlačuje.
Pěkně si na Jonáškovi zahřeje záda.
sobota 26. února 2022
Kdy ...
Masopust, to jsou pestrobarevné masky, čas zabijaček, hodování, taneční bály… Dlouhé období je plné zábavy a dobrého jídla. Víte ale, proč se tento svátek slaví a na které dny letos připadne jeho velké finále?
Jak vznikl masopust
Jak uvádí publikace V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc, počátky masopustních oslav zřejmě vycházejí z předkřesťanských oslav zimního slunovratu, ze starověkých bakchanálií, konaných na počest boha úrody a vína Dionýsa, a z magických pohanských obyčejů, které opěvovaly obnovu přírody na počátku jara. Tradice slavení masopustu pak vznikla na území Německa ve 12. století, nejstarší zmínka o slavení masopustu v českých zemích připadá na polovinu 13. století, ale do lidového prostředí se tento svátek masově rozšířil až v 19. století.
Podle knihy Průvodce lidovou kulturou pochází původ slova masopust ze spojení slov „maso“ a „pustit“, tedy pustit ve smyslu dovolit si. Však také masopust byl a je časem zabijaček a neřízeného hodování. Naši předkové se totiž v přípravě na nadcházející předvelikonoční půst snažili během masopustu dostatečně jídlem posílit, aby pak vydrželi 40 dní odříkání.
Tučný čtvrtek a Popeleční středa
Podle knihy Tradice lidové kultury začíná masopust den po Třech králích a trvá až do úterý před Popeleční středou. První den tedy vždy připadá na stejné datum, ale konec masopustu se řídí termínem Velikonoc a může tak proběhnout kterékoliv úterý mezi 3. únorem až 9. březnem. Jelikož letos vychází Popeleční středa na 2. března, masopust končí den předem, tedy 1. března. Pokud jde o jednotlivé poslední dny masopustu, pak Tučný čtvrtek vychází letos na 24. února a vrchol masopustních oslav, tedy neděle, pondělí a úterý před Popeleční středou bude letos 27. 2.– 1.3.
Masopustní tradice
Vyvrcholením masopustního období jsou jeho poslední tři dny: neděle, pondělí a úterý. Tyto dny se také tradičně nazývají ostatky, končiny, fašank, šibřinky, voračky nebo obecně karneval. Jakýmsi „předskokanem“ tohoto slavného masopustního finále je pak Tučný čtvrtek. V ten den, jak už název napovídá, si lidé dopřávali dostatek vydatného a tučného jídla. Typicky se na stole objevovaly jitrnice, pečený bůček se zelím, koláče a pivo. Jelikož po zabijačkách nebyla nouze o sádlo, hospodyně také zadělávaly těsto na vdolky a koblihy, smažené šišky a boží milosti. Plné mísy sladkých dobrot pak sloužily k obdarovávání sousedů a pro pohoštění rodiny.
Masopustní dny
Hlavní masopustní zábava začínala v neděli, kdy se konal takzvaný mužský bál, na který mohli přijít pouze ženatí muži a vdané ženy, svobodným byl přístup zakázán. Pro děti se pak odpoledne pořádala takzvaná „dětská muzika“. Hospodyně pro ně nasmažily koblihy a podávaly je s bílou kávou. Vrcholem masopustu pak bylo úterý, spojené s průvodem maškar.
Průvod maškar
Jak na svých stránkách uvádí Národní ústav lidové kultury, vesnické masopustní obchůzky a s nimi spojené masky jsou součástí obyčejové tradice. Za masky se většinou převlékají muži. U každého domu popřejí jeho obyvatelům hodně štěstí a zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle přání. Za to dostanou tradiční pohoštění, obvykle smažené koblihy a panáka něčeho ostřejšího. Obchůzka je tradičně ukončena obřadem porážení masky kobyly nebo medvěda. Večer se pak koná taneční zábava, jíž celý masopust končí.
Zdroj: Internet
🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀
pátek 25. února 2022
Jak to vlastně je ...
... s názvy jídel?
Je to jasné: ruská vejce milují Rusové, španělské ptáčky jsou ze Španělska a vídeňská káva? Samozřejmě že z Vídně!
Jenomže ono to tak vůbec být nemusí, nebo alespoň ne tak úplně. Španělé, Rusové i Rakušané by se asi divili, co považujeme za jejich bezmála národní jídlo. Často totiž dané pokrmy vůbec neznají a pokud ano, tak určitě ne pod těmito názvy.
Španělské ptáčky Španělé neznají
V našich kulinářských slovnících je mnoho názvů, které na první pohled vypadají, že o jejich původu a hlavně rozšíření v dané zemi není důvod pochybovat. Třeba jste právě dostali chuť na španělské ptáčky, a tak vás napadlo hledat ten nejlepší recept rovnou ve španělské kuchařce. Hledat můžete, jak chcete, Španělé tak masovým závitkům prostě neříkají. Jak ale tedy přišlo tohle jídlo ke svému jménu?
I když se v Čechách španělské ptáčky skutečně objevily pravděpodobně díky španělským kuchařům, kteří ke konci 17. století připravovali pochoutky pro císařovnu Marii, na dovolené v tomto přímořském státě si je neobjednáme. Jídlo s tímto názvem tam neznají. Proč ale tomuto kousku smotaného a naplněného hovězího masa říkáme "ptáčci"? I to pochází z historie, kdy se nejen u dvora jedli i malí opeřenci. No a právě tenhle závitek svým tvarem i velikostí takového malého, peří zbaveného ptáčka připomíná.
Ruské vejce v Rusku? Těžko ...
A co takové ruské vejce? Schválně si ho zkuste objednat v zemi, kterou bychom považovali za místo jeho původu. Určitě se nedomluvíte. Rusové, kteří přijedou do Česka, se velmi diví, co jim přisuzujeme. I když - vejce s vlašským salátem bylo původně připraveno Italy (tedy Vlachy) právě pro ruské hosty. To už je ale tak dávná historie, že se dnes Rusové proti takovému spojení patrně spíš ohradí, než aby byli potěšeni.
Kolik je druhů vídeňské kávy?
Máte chuť na "pravou" vídeňskou kávu? Pak asi máte na mysli tureckou kávu se šlehačkou. Kdybyste si ji ale chtěli dát přímo ve Vídni, dostali byste se do problémů. Vídeňská káva tady totiž neznamená to, co my si představujeme. Rakušané obecně si pod pojmem vídeňská káva představí každý tu, kterou má zrovna on nejraději. Vídeňské kavárny jsou vyhlášené po celé zemi a samozřejmě, že tady nevaří jen turka se šlehačkou. Za vídeňskou kávu tak můžeme považovat třeba i vynikající "obyčejnou" černou kávu, mokka - tedy silnou černou kávu, konsul - černou kávu s malým množstvím smetany a podobně. Pokud si ale budete chtít ve Vídni pochutnat na tom, kvůli čemu jste tam jako turisté přijeli, objednejte si schlagobers. Pak se teprve budete moct těšit na kafe s pořádnou porcí šlehačky.
Frankfurtská polévka
Proč se frankfurtská polévka jmenuje právě takto? Připravujeme ji tak trochu jako gulášovku, ale patří do ní párky - samozřejmě v originálním receptu ty frankfurtské. Když je nahradíme těmi, které máme právě v lednici, pořád ji říkáme frankfurtská, ale sami cítíme, že ta chuť není to pravé. A tak je dobré sáhnout po surovinách, které do ní prostě patří. Jak jsou na tom ale obyvatelé Frankfurtu? Pravděpodobně by vám ji přinesli, jen by bylo nutné dobře vysvětlit, kterou z polévek v jejich jídelníčku si pod tímto ryze českým názvem představujete. Ani v tomto případě nejde o jídlo, které by Frankfurťané považovali za symbolické pro svoje město.
Zdroj: Internet
🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺
čtvrtek 24. února 2022
Blíží se a už je to i vidět ...
středa 23. února 2022
Sluníčko a ...
Vládní vila